{"id":746,"date":"2021-04-05T14:50:13","date_gmt":"2021-04-05T14:50:13","guid":{"rendered":"https:\/\/dev.sourcecode.sk\/wsczkb\/?post_type=ht_kb&p=746"},"modified":"2025-11-05T15:39:59","modified_gmt":"2025-11-05T14:39:59","slug":"sprava-souboru-a-uzivatelu-v-linuxovem-prikazovem-radku","status":"publish","type":"ht_kb","link":"https:\/\/www.websupport.cz\/podpora\/kb\/sprava-souboru-a-uzivatelu-v-linuxovem-prikazovem-radku\/","title":{"rendered":"Spr\u00e1va soubor\u016f a u\u017eivatel\u016f v linuxov\u00e9m p\u0159\u00edkazov\u00e9m \u0159\u00e1dku"},"content":{"rendered":"\n

Opera\u010dn\u00ed syst\u00e9m Linux poskytuje mo\u017enost pracovat pod r\u016fzn\u00fdmi u\u017eivatelsk\u00fdmi \u00fa\u010dty<\/strong>. To znamen\u00e1, \u017ee ka\u017ed\u00fd u\u017eivatel m\u00e1 po p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed k dispozici svoje vlastn\u00ed soubory a v nich programy a nastaven\u00ed. R\u016fzn\u00ed u\u017eivatel\u00e9 maj\u00ed r\u016fzn\u00e1 pr\u00e1va<\/strong>, do kter\u00fdch spadaj\u00ed i pr\u00e1va na \u010dten\u00ed, zapisov\u00e1n\u00ed a spou\u0161t\u011bn\u00ed soubor\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Linuxov\u00fd p\u0159\u00edkazov\u00fd \u0159\u00e1dek WebSupport pro sv\u016fj hosting<\/a> poskytuje i jako webovou konzoli, ve kter\u00e9 m\u016f\u017eeme pracovat pomoc\u00ed webov\u00e9ho prohl\u00ed\u017ee\u010de jako je Google Chrome. Stejn\u011b tak je s n\u00ed mo\u017en\u00e9 spravovat Virtu\u00e1ln\u00ed server (VPS). Z\u00edsk\u00e1me tak p\u0159\u00edstup k linuxov\u00e9mu p\u0159\u00edkazov\u00e9mu \u0159\u00e1dku z prost\u0159ed\u00ed, kter\u00e9 funguje nez\u00e1visle na opera\u010dn\u00edm syst\u00e9mu. <\/p>\n\n\n\n

Syst\u00e9m soubor\u016f<\/h2>\n\n\n\n

V Linuxu existuje standard, podle kter\u00e9ho se v ur\u010dit\u00fdch slo\u017ek\u00e1ch nach\u00e1zej\u00ed ur\u010dit\u00e9 soubory. Ne v\u0161echny linuxov\u00e9 distribuce a programy tento standard p\u0159esn\u011b dodr\u017euj\u00ed, ale p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b plat\u00ed tato hierarchie:<\/p>\n\n\n\n

Cesta ke slo\u017ece<\/strong><\/td>Popis<\/strong><\/td><\/tr>
\/ (root, ko\u0159en)<\/td>Ko\u0159enov\u00e1 slo\u017eka je za\u010d\u00e1tek v\u0161ech slo\u017eek a soubor\u016f, proto\u017ee v n\u00ed jsou um\u00edst\u011bn\u00e9 v\u0161echny ostatn\u00ed soubory a slo\u017eky.<\/td><\/tr>
\/bin (jako bin<\/em><\/strong>ary<\/em>)<\/td>Zde jsou um\u00edst\u011bn\u00e9 soubory p\u0159\u00edkaz\u016f, kter\u00e9 pou\u017e\u00edv\u00e1 opera\u010dn\u00ed syst\u00e9m.<\/td><\/tr>
\/boot<\/td>Zde najdeme statick\u00e9 soubory programu, kter\u00fd spou\u0161t\u00ed (zav\u00e1d\u00ed) opera\u010dn\u00ed syst\u00e9m Linux (tzv. bootloader).<\/td><\/tr>
\/dev (jako dev<\/em><\/strong>ice<\/em>)<\/td>Zde jsou um\u00edst\u011bn\u00e9 soubory za\u0159\u00edzen\u00ed. Podobn\u011b to je ve slo\u017ek\u00e1ch \/proc a \/sys. V\u00edce n\u00ed\u017ee, u druh\u016f soubor\u016f c<\/strong> a b<\/strong>.<\/td><\/tr>
\/etc (jako et c<\/em><\/strong>etera<\/em>)<\/td>Zde najdeme konfigura\u010dn\u00ed soubory lok\u00e1ln\u00edho po\u010d\u00edta\u010de. Nap\u0159\u00edklad v souboru \/etc\/passwd najdeme informace o u\u017eivatel\u00edch.<\/td><\/tr>
\/lib (jako lib<\/em><\/strong>rary<\/em>)<\/td>Zde jsou um\u00edst\u011bn\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed sd\u00edlen\u00e9 knihovny a moduly j\u00e1dra.<\/td><\/tr>
\/media<\/td>Do t\u00e9to slo\u017eky se p\u0159ipojuj\u00ed (montuj\u00ed) p\u0159enosn\u00e1 m\u00e9dia jako jsou USB kl\u00ed\u010de. Linux toti\u017e nepozn\u00e1 disky jako Windows (nap\u0159. disk C:\\), ale p\u0159ipojen\u00e9 pevn\u00e9 disky a ostatn\u00ed vstupn\u00ed a v\u00fdstupn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed v\u017edy propoj\u00ed s konkr\u00e9tn\u00edm souborem (v\u00edce n\u00ed\u017ee, u druh\u016f soubor\u016f c<\/strong> a b<\/strong>.), nebo obsah za\u0159\u00edzen\u00ed za\u0159ad\u00ed (namontuje) pod konkr\u00e9tn\u00ed slo\u017eku v t\u00e9to slo\u017ece (nap\u0159. \/media\/usb1).<\/td><\/tr>
\/mnt (jako m<\/em><\/strong>ou<\/em>nt<\/em><\/strong>ed<\/em>)<\/td>Sem se p\u0159ipojuj\u00ed (montuj\u00ed) do\u010dasn\u011b p\u0159ipojen\u00e9 syst\u00e9my soubor\u016f.<\/td><\/tr>
\/opt (jako opt<\/em><\/strong>ional<\/em>)<\/td>P\u0159\u00eddavn\u00e9 softwarov\u00e9 bal\u00ed\u010dky (voliteln\u00fd software).<\/td><\/tr>
\/sbin (jako s<\/em><\/strong>uper-<\/em>bin<\/em><\/strong>aries<\/em>)<\/td>Zde najdeme d\u016fle\u017eit\u00e9 soubory syst\u00e9mu, kter\u00e9 oby\u010dejn\u011b funguj\u00ed pouze pod u\u017eivatelem root.<\/td><\/tr>
\/root<\/td>Domovsk\u00e1 slo\u017eka super-administr\u00e1tora Linuxu. V Linuxu se u\u017eivatel, kter\u00fd m\u016f\u017ee v\u0161echno, naz\u00fdv\u00e1 root (ko\u0159en). P\u0159ihla\u0161ovat se pod \u00fa\u010dtem u\u017eivatele root m\u016f\u017ee p\u0159edstavovat v\u00e1\u017en\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed riziko, a tak se na spou\u0161t\u011bn\u00ed p\u0159\u00edkaz\u016f v administr\u00e1torsk\u00e9m re\u017eimu v Linuxu v\u017eilo pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edkazu sudo<\/code> (jako s<\/em><\/strong>uper<\/em>u<\/em><\/strong>ser <\/em>do<\/em><\/strong> nebo nov\u011bj\u0161\u00ed s<\/em><\/strong>ubstitute <\/em>u<\/em><\/strong>ser <\/em>do<\/em><\/strong>).<\/td><\/tr>
\/home<\/td>Domovsk\u00e1 slo\u017eka pro v\u0161echny u\u017eivatele, krom\u011b u\u017eivatele root. U\u017eivatel s jm\u00e9nem Tibor by tedy pou\u017e\u00edval domovskou slo\u017eku \/home\/tibor<\/code>, ve kter\u00e9m by m\u011bl pr\u00e1vo \u010d\u00edst, zapisovat i spou\u0161t\u011bt soubory.<\/td><\/tr>
\/tmp (jako t<\/em><\/strong>e<\/em>mp<\/em><\/strong>)<\/td>Do\u010dasn\u00e9 soubory. P\u0159i restartu syst\u00e9mu jsou odstran\u011bn\u00e9.<\/td><\/tr>
\/usr (jako U<\/em><\/strong>NIX <\/em>S<\/em><\/strong>ystem <\/em>R<\/em><\/strong>esources<\/em>)<\/td>Zde jsou um\u00edst\u011bn\u00e9 soubory p\u0159\u00edkaz\u016f, kter\u00e9 spou\u0161t\u00ed u\u017eivatel. Pokud pot\u0159ebujeme v\u011bd\u011bt cestu k souboru, kter\u00fd spou\u0161t\u00edme po zad\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edkazu, pou\u017eijeme p\u0159\u00edkaz which (nap\u0159. which ls<\/code>).<\/td><\/tr>
\/var (var<\/em><\/strong>iable<\/em>)<\/td>Prom\u011bnliv\u00e9 \u00fadaje jako do\u010dasn\u00e9 soubory, syst\u00e9mov\u00e9 z\u00e1znamy, sd\u00edlen\u00e9 soubory aplikac\u00ed nebo soubory u\u017eivatelsk\u00fdch po\u0161tovn\u00edch schr\u00e1nek.<\/td><\/tr>
\/proc (ako pro<\/em><\/strong>cesses<\/em>)<\/td>Slo\u017eka, kter\u00e1 obsahuje informace o j\u00e1d\u0159e a procesech. Podobn\u011b to je ve slo\u017ek\u00e1ch \/dev a \/sys. V\u00edce n\u00ed\u017ee, u druh\u016f soubor\u016f c<\/strong> a b<\/strong>.<\/td><\/tr>
\/run<\/td>Sem si syst\u00e9mov\u00e9 procesy ukl\u00e1daj\u00ed svoje do\u010dasn\u00e9 \u00fadaje.<\/td><\/tr>
\/srv (jako s<\/em><\/strong>e<\/em>rv<\/em><\/strong>er<\/em>)<\/td>Sem si ukl\u00e1daj\u00ed \u00fadaje servery. Nap\u0159. FTP server zde m\u016f\u017ee m\u00edt slo\u017eku \/srv\/ftp.<\/td><\/tr>
\/sys<\/td>Jde o slo\u017eku, kter\u00fd obsahuje informace o p\u0159ipojen\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00edch. Podobn\u011b to je ve slo\u017ek\u00e1ch \/dev a \/proc. V\u00edce n\u00ed\u017ee, u druh\u016f soubor\u016f c<\/strong> a b<\/strong>.<\/td><\/tr><\/tbody><\/table><\/figure>\n\n\n\n

Druhy soubor\u016f<\/h2>\n\n\n\n

V Linuxu hraje soubor velkou roli – v Linuxu je v\u0161echno soubor. V souborech najdeme ulo\u017een\u00e1 nastaven\u00ed program\u016f, samotn\u00e9 programy, a t\u00e9\u017e obsah vytvo\u0159en\u00fd u\u017eivatelem. Jedn\u00edm souborem m\u016f\u017eeme odkazovat na jin\u00fd soubor a dokonce i slo\u017eka je v Linuxu jen druh souboru. V souborech jsou ulo\u017een\u00e9 informace o komponentech a za\u0159\u00edzen\u00edch po\u010d\u00edta\u010de a p\u0159es tyto soubory dok\u00e1\u017eeme s po\u010d\u00edta\u010dem komunikovat.<\/p>\n\n\n\n

V Linuxu existuje v\u00edcero druh\u016f soubor\u016f. V tomto n\u00e1vod\u011b se budeme bl\u00ed\u017ee zaob\u00edrat pouze s b\u011b\u017en\u011b pou\u017e\u00edvan\u00fdmi druhy (prvn\u00ed 3 v tabulce), kter\u00e9 si nejd\u0159\u00edve vytvo\u0159\u00edme ve slo\u017ece ~\/test<\/code>:<\/p>\n\n\n\n

mkdir ~\/test\ncd ~\/test\ntouch obycejny_soubor.txt\ntouch .skryty_soubor.txt\nmkdir slozka\nln -s obycejny_soubor.txt obycejny_soubor-odkaz.txt<\/pre>\n\n\n\n
V\u00edce o pr\u00e1ci se soubory a slo\u017ekami v linuxov\u00e9m p\u0159\u00edkazov\u00e9m \u0159\u00e1dku najdete v n\u00e1vodu Z\u00e1klady pr\u00e1ce se soubory a slo\u017ekami v linuxov\u00e9m p\u0159\u00edkazov\u00e9m \u0159\u00e1dku<\/a>.<\/p>\n\n\n\n
O kter\u00fd druh souboru jde zjist\u00edme z prvn\u00edho znaku dlouh\u00e9ho seznamu soubor\u016f:<\/p>\n\n\n\n
ls -lah<\/pre>\n\n\n\n
Vyp\u00ed\u0161e se seznam soubor\u016f a slo\u017eek, ze kter\u00e9ho na z\u00e1klad\u011b prvn\u00edho znaku z ka\u017ed\u00e9ho \u0159\u00e1dku zjist\u00edme, o jak\u00fd druh souboru jde:<\/p>\n\n\n\n
Ozna\u010den\u00ed druhu souboru<\/strong><\/td>Popis<\/strong><\/td><\/tr>
– (poml\u010dka)<\/td>Oby\u010dejn\u00fd textov\u00fd soubor. Pokud m\u00e1 soubor p\u0159ed n\u00e1zvem te\u010dku, znamen\u00e1 to, \u017ee je skryt\u00fd a nezobrazuje se v seznamu soubor\u016f, pokud nepou\u017eijeme p\u0159ep\u00edna\u010d -a. Skryt\u00e9 jsou p\u0159edev\u0161\u00edm konfigura\u010dn\u00ed soubory, proto\u017ee k nim u\u017eivatel v\u011bt\u0161inou nepot\u0159ebuje p\u0159\u00edm\u00fd p\u0159\u00edstup.<\/td><\/tr>
d (jako d<\/strong>irectory)<\/td>Slo\u017eka je v Linuxu pouze druh souboru, tak\u017ee o skr\u00fdv\u00e1n\u00ed slo\u017eek plat\u00ed to stejn\u00e9 jako o skr\u00fdvan\u00ed soubor\u016f.<\/td><\/tr>
l (jako l<\/strong>ink)<\/td>Odkaz. Zde odkazuje soubor obycejny_soubor-odkaz.txt<\/code> na soubor obycejny_soubor.txt<\/code>. To znamen\u00e1, \u017ee re\u00e1ln\u011b existuje pouze obsah souboru obycejny_soubor.txt<\/code>, p\u0159i\u010dem\u017e odkazuj\u00edc\u00ed soubor tento obsah v\u017edy jen p\u0159eb\u00edr\u00e1.<\/td><\/tr>
c (jako c<\/strong>haracter device)<\/td>Ur\u010duje soubor za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 komunikuje tak, \u017ee pos\u00edl\u00e1 znak (character) po znaku. P\u0159\u00edkladem je gener\u00e1tor n\u00e1hodn\u00fdch znak\u016f: ls -lah \/dev\/random<\/code><\/td><\/tr>
b (jako b<\/strong>lock device)<\/td>Ur\u010duje soubor za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 komunikuje tak, \u017ee pos\u00edl\u00e1 cel\u00e9 bloky (v\u00edce znak\u016f najednou). P\u0159\u00edkladem je p\u0159ipojen\u00ed (namontov\u00e1n\u00ed) souboru jako blokov\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed: ls -lah \/dev\/loop0<\/code><\/td><\/tr>
p (jako p<\/strong>ipe)<\/td>Poskytuje zp\u016fsob jednostrann\u00e9 komunikace mezi dv\u011bma procesy.<\/td><\/tr>
s (jako s<\/strong>ocket)<\/td>Poskytuje zp\u016fsob oboustrann\u00e9 komunikace mezi dv\u011bma procesy.<\/td><\/tr><\/tbody><\/table><\/figure>\n\n\n\n
Spravujeme u\u017eivatele<\/h2>\n\n\n\n
Kdy\u017e u\u017e zn\u00e1me syst\u00e9m a druhy soubor\u016f v Linuxu, m\u016f\u017eeme p\u0159ej\u00edt ke spr\u00e1v\u011b u\u017eivatel\u016f. U\u017e\u00edvatele vytv\u00e1\u0159\u00edme pomoc\u00ed p\u0159\u00edkazu useradd<\/code> takto:<\/p>\n\n\n\n
sudo useradd -m test<\/pre>\n\n\n\n
Pr\u00e1v\u011b jsme vytvo\u0159ili u\u017eivatele se jm\u00e9nem test<\/code> (v souboru \/etc\/passwd<\/code>), kter\u00fd se automaticky za\u0159adil do svoj\u00ed prim\u00e1rn\u00ed nov\u011b vytvo\u0159en\u00e9 stejnojmenn\u00e9 skupiny test<\/code> (v souboru \/etc\/group<\/code>). Z\u00e1rove\u0148 se vytvo\u0159ila domovsk\u00e1 slo\u017eka \/home\/test<\/code> (p\u0159ep\u00edna\u010d -m<\/code>). Aby se nov\u011b vytvo\u0159en\u00fd u\u017eivatel mohl p\u0159ihl\u00e1sit, mus\u00edme mu nejd\u0159\u00edv p\u0159id\u011blit heslo:<\/p>\n\n\n\n
sudo passwd test<\/pre>\n\n\n\n
Na po\u017e\u00e1d\u00e1n\u00ed dvakr\u00e1t zad\u00e1me siln\u00e9 heslo a n\u00e1sledn\u011b si ov\u011b\u0159\u00edme, jestli se u\u017eivatel a skupina opravdu vytvo\u0159ili:<\/p>\n\n\n\n
id test<\/pre>\n\n\n\n
Vyp\u00ed\u0161e se \u010d\u00edseln\u00e9 a slovn\u00ed ozna\u010den\u00ed:<\/p>\n\n\n\n
  1. u\u017eivatele (uid<\/strong> jako u<\/strong>ser id<\/strong>entifier),<\/li>
  2. prim\u00e1rn\u00ed skupiny (gid<\/strong> jako g<\/strong>roup id<\/strong>entifier) a<\/li>
  3. v\u0161ech skupin (groups<\/strong>),<\/strong> do kter\u00fdch je u\u017eivatel za\u0159azen\u00fd – pokud jich je v\u00edc, jsou odd\u011blen\u00e9 \u010d\u00e1rkou.<\/li><\/ol>\n\n\n\n
    Aby nov\u00fd u\u017eivatel mohl zasahovat do syst\u00e9mov\u00fdch nastaven\u00ed pomoc\u00ed p\u0159\u00edkazu sudo<\/code>, mus\u00ed b\u00fdt zapsan\u00fd v souboru \/etc\/sudoers<\/code>. Z bezpe\u010dnostn\u00edch d\u016fvod\u016f tento soubor neupravujeme v textov\u00e9m editoru, ale p\u0159\u00edkazem visudo<\/code> takto:<\/p>\n\n\n\n
    sudo visudo<\/pre>\n\n\n\n
    Na konec souboru zap\u00ed\u0161eme \u0159\u00e1dek s t\u00edmto obsahem:<\/p>\n\n\n\n
    test ALL=(ALL:ALL) NOPASSWD: ALL<\/pre>\n\n\n\n
    Zm\u011bnu ulo\u017e\u00edme pomoc\u00ed kl\u00e1vesov\u00e9 zkratky Ctrl + X<\/code> a n\u00e1sledn\u011b stla\u010den\u00edm kl\u00e1vesy Y<\/code> a Enter<\/code>. Odte\u010f u\u017eivatel test m\u016f\u017ee spou\u0161t\u011bt v\u0161echny p\u0159\u00edkazy s administr\u00e1torsk\u00fdmi opr\u00e1vn\u011bn\u00edmi u\u017eivatele root bez zad\u00e1v\u00e1n\u00ed hesla.<\/p>\n\n\n\n
    Tato mo\u017enost p\u0159id\u00e1 dan\u00e9mu u\u017eivateli mo\u017enost pou\u017e\u00edt jak\u00fdkoliv p\u0159\u00edkaz bez nutnosti zad\u00e1vat heslo<\/strong>. V praxi doporu\u010dujeme zv\u00e1\u017eit vy\u017eadov\u00e1n\u00ed hesla a omezit p\u0159\u00edkazy, kter\u00e9 m\u016f\u017ee u\u017eivatel pou\u017e\u00edvat.<\/p>\n\n\n\n
    Vymazat existuj\u00edc\u00edho u\u017eivatele m\u016f\u017eeme pomoc\u00ed p\u0159\u00edkazu userdel<\/code> takto:<\/p>\n\n\n\n
    sudo userdel test<\/pre>\n\n\n\n
    Pr\u00e1v\u011b jsme vymazali u\u017eivatele test<\/code> ze souboru \/etc\/passwd<\/code> a t\u00e9\u017e skupinu test<\/code> ze souboru \/etc\/group<\/code>. Pokud je to pot\u0159eba, vyma\u017eeme z\u00e1znam o odstran\u011bn\u00e9m u\u017eivateli ze souboru \/etc\/sudoers<\/code> pomoc\u00ed p\u0159\u00edkazu sudo visudo<\/code>.<\/p>\n\n\n\n
    Pokud pot\u0159ebujeme vytvo\u0159it novou skupinu (prvn\u00ed \u0159\u00e1dek), do kter\u00e9 chceme za\u0159adit existuj\u00edc\u00edho u\u017eivatele (druh\u00fd \u0159\u00e1dek), poslou\u017e\u00ed n\u00e1m p\u0159\u00edkaz groupadd<\/code> (p\u0159id\u00e1 z\u00e1znam na konec souboru \/etc\/group<\/code>) a v p\u0159\u00edpad\u011b vymaz\u00e1n\u00ed skupiny (t\u0159et\u00ed \u0159\u00e1dek) zase p\u0159\u00edkaz groupdel<\/code> (odstran\u00ed z\u00e1znam ze soubor\u016f \/etc\/group<\/code> a \/etc\/passwd<\/code>) tako:<\/p>\n\n\n\n
    sudo groupadd nazev_skupiny<\/pre>\n\n\n\n
    sudo usermod -a -G nazev_skupiny test<\/pre>\n\n\n\n
    sudo groupdel nazev_skupiny<\/pre>\n\n\n\n
    Spravujeme vlastnictv\u00ed a pr\u00e1va soubor\u016f<\/h2>\n\n\n\n
    Ka\u017ed\u00fd soubor v Linuxu pat\u0159\u00ed konkr\u00e9tn\u00edmu u\u017eivateli a konkr\u00e9tn\u00ed skupin\u011b. Kter\u00e9mu u\u017eivateli a kter\u00e9 skupin\u011b pat\u0159\u00ed konkr\u00e9tn\u00ed soubor, zjist\u00edme pomoc\u00ed p\u0159\u00edkazu ls<\/code> takto:<\/p>\n\n\n\n
    ls -lah ~\/test\/obycejny_soubor.txt<\/pre>\n\n\n\n
    T\u0159et\u00ed a \u010dtvrt\u00fd sloupec obsahuj\u00ed jm\u00e9no u\u017eivatele a n\u00e1zev skupiny – pod tento \u00fa\u010det a pod tuto skupinu spad\u00e1 vlastnictv\u00ed souboru ~\/test\/obycejny_soubor.txt<\/code>. P\u0159\u00edkazem chown<\/code> (jako change owner) zm\u011bn\u00edme vlastn\u00edka souboru (prvn\u00ed \u0159\u00e1dek) a p\u0159\u00edkazem chgrp<\/code> (jako change group) skupinu (druh\u00fd \u0159\u00e1dek):<\/p>\n\n\n\n
    sudo chown test ~\/test\/obycejny_soubor.txt<\/pre>\n\n\n\n
    sudo chgrp test ~\/test\/obycejny_soubor.txt<\/pre>\n\n\n\n
    Krom\u011b toho, \u017ee u\u017eivatel a skupina soubor vlastn\u00ed, maj\u00ed ve vztahu k souboru i konkr\u00e9tn\u00ed pr\u00e1va. Ty jsou zapsan\u00e9 v prvn\u00edm sloupci od druh\u00e9ho znaku takto:<\/p>\n\n\n\n